...

tak to zkusíme zase, ne?

A najednou dostal život nový směr. Ve chvíli, kdy jsem chtěla po všech peripetiích všechno vzdát, se to najednou rozjelo. "Bum prásk, hybaj!" Ono by k tomu stejně dřív nebo později došlo.. ale tak jsem tomu maličko nadeběhla...

Červenec 2013 a nový skladník. Jak já vyváděla! Tu očko, tam úsměv, tu pohled z okna. Prostě, bylo to tam! Harašment hadr.. A nejhorší bylo, že byl oboustranný. Jen ta přítelkyně tam překážela... No ale tak, potykali jsme si už v srpnu, když jsem si ho mohla drobet víc zmerčit... Zásobování kancelářskými potřebami jsem vysloveně milovala!! Ještě štěstí, že nikoho netrklo, proč ty lepítka a propisky z tý skříně podezřele mizí...

Leden 2018, po vzestupech a pádech... vítáních a rozchodech... jsem byla kamarádkou donucena mu napsat. Tss, to dělat nebudu... Rozvedenej nerozvedenej.. může napsat sám... Ale tak dobře, žádost o přátelství na fb mu poslat můžu... Ale co když jí nepřijme? (Přijal). Ne, psát mu nebudu, může sám přece, ne? Musí udělat vstřícné gesto.... Nevím, zda měl odposlech nebo ho někdo prudil z druhé strany, ale udělal ho. A já se rozhodla kout železo dokud je žhavé. A tak jsme se ještě toho lednového dne sešli na venčení (bez venčení). Neviděli jsme se asi dva roky, ale bože.......... bylo to tam pořád. A od toho dne už jsme se neodloučili...

Ani nevím, kdy se to stalo, ale najednou jsem se prý přistěhovala, aniž bych já sama věděla, že už jsem se přistěhovala. Tak jsem se tedy přistěhovala se vším všudy (a už se taky nikdy nikam stěhovat nebudu :D). Ben dostal kamaráda, kterýho jsem si pro něj tak přála. Ač zkraje to byl spíš rival... Byla to tvrdá zkouška.. dva kohouti na jednom smetišti... Stačila vteřina a byla bitka... Nakonec přišli o kulky a my se modlili... hlavně já. A pak, úderem druhého měsíce po kastraci druhého, se to stalo. Začli si hrát a kamarádit se. Když to udělali poprvé, myslela jsem, že neexistuje nic krásnějšího ve světě zvířat, než tohle. A abychom se náhodou nedejbože nemohli nudit... pořídili jsme si ještě dvě koťata... jedna k nám spadla a druhou jsme si vzali do páru, aby byl ještě větší bengál....  :o)

Najednou je ten svět nějak jednodušší a krásnější. Kdysi jsem si myslela, že láska hory přenáší... A ona nepřenášela. Chyba nebyla v tom, že by to nebyla pravda, ale v tom, že to nebyla láska. A tak v dobrém i zlém.. a ani smrt nás nerozdělí.